Jak pěstovat orchideje: tentokrát Paphiopedilum neboli střevíčník

Paphiopedilum – také vám to zní jako nějaký jazykolam? Možná bychom se protentokrát mohli uchýlit k hezkému českému označení střevíčník, pěstiteli též s láskou důvěrně zvaný papuč, střevíc či pafík.

Typické kvetení temperovaného hybridu 

Jestliže jsem rod Dendrobium označila jako špatně čitelný, u střevíčníků mohu pátrání po původu rodičů (a s ním souvisejících nároků jejich hybridních potomků) směle přirovnat k luštění rébusu.

Zemní orchidej: jiné kořeny, menší světelné nároky

Jedno mají všechny střevíčníky společné: jedná se o zemní neboli terestrickou orchidej. Co to znamená? Všechny kořeny, které rostlina má, rostou i v původním prostředí pouze v zemi. Zdravé kořeny jsou silné, hnědě zbarvené, s bílými kořenovými špičkami.

Nejsou tak hladké jako kořeny epifytů. Vzdušné kořeny u orchideje Paphiopedilum nenajdeme vůbec. Pokud jde o umístění, vyhovuje jí stinné až polostinné stanoviště, dobře poroste i na severním okně či v druhé řadě rostlin na parapetu.

Paphiopedilum delenatii: jedna z výjimek – ačkoli vzhled je jasně teplomilný, bez chladných nocí nepokvete 

Nemělo by nás to ale svádět k představě, že střevíc můžeme posadit do běžného substrátu pro pokojové rostliny. Vzdušnost a dobrá vysychavost je i zde rozhodujícím faktorem a kořeny Paphiopedií ohrožuje hniloba z přelití úplně stejně jako kořeny jiných orchidejí.

Listová růžice: vzhled může napovědět něco o teplotních nárocích

Dalším společným znakem všech střevíčníků je uspořádání zelených listů do listové růžice. Nové listy vyrůstají z jejího středu, přesto střevíce patří mezi sympodiální orchideje, protože růst každé růžice je ukončen vyrašením květního stvolu. Další, nové růžice pak vyrazí na boku původní rostliny.

 
Řemenovité listy a květ jako z vosku napovídají, že rostlina by mohla náležet mezi temperované druhy (výstava Drážďany, 2008) 

Rozeznat podle vzhledu květů či listové růžice původní rodiče je pro běžného pěstitele prakticky nemožné. Velmi obecně lze říci, že střevíčníky s kratšími, mramorovanými listy a menšími a jemnějšími květy patří k teplomilným orchidejím.

Robustnější rostliny s delšími řemenovitými, jednolitě zelenými listy a velkými, jakoby voskovanými květy náleží většinou k temperovaným druhům. Rozhodně to však není pravidlo, na které bychom se mohli zcela spolehnout. Existuje totiž velké množství výjimek.

Hybridy typu Maudiae jsou velmi atraktivní. Uvítají letní pobyt venku ve stínu 

Chcete-li mít úplně jasno, jak o svou rostlinu pečovat, nakupujte u odborníků. Nákup konkrétní, pojmenované rostliny přímo u pěstitele slibuje nejen příjemné setkání a záruku kvality, ale i poctivou porci rad a doporučení.

U bezejmenných hybridů z hobbymarketu nezbývá, než postupovat metodou pokus – omyl. Nevykvete-li rostlina celoročně držená doma v teple, zkuste jí příští rok nabídnout temperované podmínky: letní pobyt venku a chladnější zimování. To logicky platí i naopak.

Teplomilný vícekvětý pafík vám dobře poroste vedle phalů 

Paphiopedilum: jak je to s kvetením

A kdy můžete doufat, že vás střevíčník potěší květem? Během léta mu musí narůst alespoň jedna nová a silná listová růžice. Z jejího středu pak vyrazí květní stvol. Počet květů je různý – najdeme jedno i vícekvěté hybridy. Každá růžice ale kvete pouze jednou.

Zálivka a hnojení: hlavně rovnoměrně

Bílé kořenové špičky střevíčníků reagují velmi citlivě a většinou nevratně na jakýkoli výkyv. Snadno zaschnou i uhnijí. A kořen bez živé špičky se obvykle nechová tak, jak to známe od phalů či Vand, které v takové situaci zpravidla obrazí novými, bočními kořeny.

U Paphiopedií musíme počkat, až si rostlina vybuduje nový kvalitní kořenový systém. Obvykle to trvá poměrně dlouho a je jasné, že růst je po tu dobu výrazně zpomalen. Opět ale platí, že suchem rostlinu ohrozíte méně než přílišnou zálivkou.

Postupně rozkvétající střevíčníky mohou mít i více než deset květů. Listy bývají i celozelené, ale celkově subtilnější vzhled a jemný květ rostlin jsou důkazem jejich teplomilnosti

Při zalévání dejte jednoznačně přednost dešťové vodě. Ve vegetačním období můžete své pafíky hnojit stejně jako ostatní orchideje. Přes zimu jim dopřejte odpočinek bez hnojiva. K doplnění chybějících solí postačí jarní prolití slabým roztokem dolomitického vápence.

Přesazování a dělení

Neprůhledný květináč a špatná péče v obchodech: to jsou hned dva důvody pro přesazení vašeho střevíčníku, přineseného z hobbymarketu. Důkladně zkontrolovat kořeny a rostlinu přesadit do vlastního substrátu je vhodné hned po odkvětu.

Kupujte rostliny s co největším počtem mladých růžic. Ty staré, odkvetlé, poznáte snadno: ve středu mají suchý zbytek ustřiženého květního stvolu

Dělení Paphiopedií je stejné jako u jiných sympodiálních orchidejí. V domácích podmínkách k němu ale dochází poměrně vzácně, protože rostlina je málokdy tak rozrostlá, abychom ji mohli rozdělit na dvě nové životaschopné (s alespoň třemi mladými růžicemi). Obvykle při přesazování pouze oddělíme staré, odkvetlé růžice, které pro další růst nemají význam.